O Plemeni 

                     Standard plemene                  

Původ:Německo

Určení:pracovní, strážní a služební pes.

Klasifikace FCI: skupina 2 – pinčové a knírači, molossoidní psi a švýcarští salašničtí psi,

                          sekce 1 – pinčové a knírači s pracovní zkouškou                                                      

Krátký přehled historie: plemeno dobrman nese jako jediné německé plemeno jméno svého šlechtitele Friedricha Louise Dobermanna( 2. 1.1834- 9. 6.1894). Podle ústního podání byl výběrčím daní, majitelem pohodnice a přitom městským lovcem psů, který měl právo každého volně pobíhajícího psa odchytit. Tito psi se stali částečně přínosem pro jeho chov ostrých psů. Nejvýznamnější roli při vytvoření plemene dobrman hráli určitě tzv.,,řezničtí psi“, kteří podle tehdejších zpráv byli poměrně prošlechtěným,,plemenem“. Tito psi byli předchůdci dnešních rotvajlerů a křížili se se staroněmeckým ovčákem, který se v Durynsku choval v černé barvě s rezavě červeným pálením. Z této směsi psů byl v 70. letech minulého století vychován předchůdce dobrmana. Stal se pracovním psem, nejen pouze hlídačem dvorů a domů proti lupičům. Mnohem častěji sloužil jako pastevecký a policejní pes. Časté využití v policejních službách mu dokonce vyneslo přízvisko „četnický pes “. Předkové dobrmanů se uplatnili dokonce i v lovu, kdy se používali proti škodné, zejména větším šelmám. Ze všech těchto předpokladů vyplývá, že na počátku tohoto století neodvratně převládlo využití dobrmana jako oficiálního policejního psa. Chov dobrmanů se soustředil na středně velké, silné a svalnaté psy, kteří však vzdor své robustnosti mají elegantní postavu a ušlechtilý vzhled. Dodnes je dobrman strážním a služebním psem, slouží i jako průvodce, ale hlavně jako domácí mazlíček, který je dnes nejběžnější.

Všeobecná charakteristika: dobrman je středně velký a svalnatý pes. Díky své elegantní postavě, vznosnému držení, temperamentní povaze a odhodlanému výrazu představuje dobrman ideální obraz psa.

Velikost a hmotnost (proporce) : dobrman má skoro čtvercovou stavbu, což vyniká zejména u psů. Délka trupu od přední končetiny po sedací hrbol nesmí u psů přesáhnout výšku v kohoutku o víc než o 5%, kdežto u fen může být o 10% větší.

Povaha: v zásadě je dobrman mírumilovný a přátelský pes, velmi oddaný rodině a milující děti. Dává se přednost střední míře temperamentu i ostrosti. Také dráždivost nemá být přehnaná. Za dobrého vedení projevuje dobrman radost z práce, je výkonný, odvážný a tvrdý. Jeho hlavní postoj k okolí spočívá v sebejistotě a neohroženosti a v tom je jeho cena.

HLAVA

Mozkovna: silná, odpovídající stavby. Při pohledu shora má hlava tupě kýlovitý tvar, příčná linie lebky při pohledu zpředu je vyvážená, na okrajích nespadá dolů k uším. Z profilu tvoří dvě rovnoběžné linie, čelní a nosní, tvoří v místě stopu mělký schůdek. Nadoční oblouky jsou dobře vyvinuty, ale nevystupují. Čelní rýha není patrná. Při pohledu zepředu a shora nesmí být postranní partie hlavy přetížené, příliš osvalené. Postranní lehké vyklenutí horní čelisti a jařmové kosti musí být v souladu s celkovou délkou hlavy. Svaly hlavy musí být silně vyvinuty.

Stop: čelní sklon je malý, ale zřetelný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Nos: čenich je dobře vytvořen, spíše široký než kulatý a má velké nozdry. Nesmí vystupovat. U černých psů je nosní zrcadlo černé, u hnědých světlejší, odstínem odpovídající barvě srsti.

Morda: musí mít přiměřenou délku k mozkovně a musí být silně vyvinutá. Je hluboká, ústní štěrbina dosahuje až ke stoličkám. Šířka čelisti musí být dostatečná a horní a dolní řezáky se musí dotýkat, skus je nůžkový.

Pysky: jsou pevné a hladce přiléhají k čelistem, v koutcích nesmí být uvolněné. Jsou tmavě pigmentované, u hnědých psů mohou mít světlejší odstín.

Čelisti: jsou silné, horní i dolní čelist široká, 42 zubů je rozloženo podle normálního schématu a jsou přiměřeně velké. Skus je nůžkový.

Oči: středně velké, oválné, tmavé barvy. Pouze u hnědých psů je povoleno světlejší zbarvení. Víčka musí dobře přiléhat, okraje víček jsou osrstěné.

Uši: vysoko nasazené uši jsou vzpřímeně nesené, upravené střihem tak, aby délka odpovídala typu hlavy. V zemích, kde je kupírování zakázáno je, je rovnocenné nestřižené ucho. Žádoucí je, aby bylo středně velké a přední hrana hladce přiléhala k tvářím.

Krk: má být přiměřený svou délkou jak utváření hlavy, tak trupu. Je suchý a svalnatý. Je nesený vzpřímeně a lehce klenutý. Jeho držení je ušlechtilé.

TRUP

Kohoutek: zejména u psů musí výška v kohoutku a délka odpovídat a hřbetní linie musí probíhat plynule k mírnému sklonu zádě.

Hřbet: krátký a pevný, dostatečně široký a dobře osvalený.

Bedra: dostatečně široká a dobře osvalená.U fen může být bederní partie delší, protože to umožňuje dostatečnou délku mléčné lišty.

Záď: od křížové kosti se směrem k nasazení ocasu málo, ale zřetelně sklání. Záď musí být dobře zaoblená, dostatečně široká a silně osvalená.

Hrudník: délka a hloubka hrudníku, musí být ve správném poměru k délce hřbetu. Lehce klenutá žebra mají zasahovat do poloviny kohoutkové výšky. Hruď je dobré šíře a vpředu zvlášť vyznačená (předhrudí).

Břicho: od lokte k zádi se břišní kryt lehce zvedá.

Ocas: Vysoko nasazený a krátce kupírovaný, takže zůstávají pouze dva ocasní obratle. V zemích, kde je kupírování zakázáno, zůstává ocas v přirozené délce.

KONČETINY

Přední nohy: všeobecně: přední nohy jsou při pohledu ze strany zcela rovné, v poměru k tělu kolmé a mohutně stavěné.

 Plece: lopatka pevně přiléhá k hrudnímu koši, celá oblast je mohutně osvalená a shora přesahuje trny hrudních obratlů. Plece jsou šikmé, nazad položené, svírající s vodorovnou linií úhel asi 50°. Nadloktí dostatečně dlouhé, dobře osvalené, s lopatkou svírá ramenní kost úhel 105-110°

Lokty: dobře přiléhající, nevytočené.

Předloktí: silné a rovné, dobře osvalené. Délka musí být v souladu s celkovou stavbou těla.

Zápěstní kloub: silný, záprstí silná, při pohledu zepředu rovná, do strany nesmí být vytočená o víc než 10°.

Přední tlapky: jsou krátké a uzavřené, prsty vyklenuté, má tedy kočičí tlapku. Drápy jsou krátké, černé.

 ZADNÍ NOHY

Všeobecně: při pohledu zezadu má dobrman mohutné svalstvo na kyčlích a na zádi, takže jsou široké a zaoblené. Svalstvo probíhající od hřbetu po stehnech a bércích má dostatečnou šířku, koleno dobře kryté. Silné zadní běhy jsou rovné a stojí rovnoběžně.

Stehno: je dostatečně dlouhé i široké a mohutně osvalené. Hlezna jsou dobře zaúhlená, zaúhlení tvoří 80-85°

Koleno: kolenní kloub je silný a dobře navazuje na stehno i bérce. Úhel kolena je asi 130°

Bérce: středně dlouhé, v souladu s celkovou délkou zadní nohy.

Hlezenní kloub: středně silný, v rovnoběžném postavení. S bércem svírá úhel kolem 40°

Nárty: jsou krátké a směřují kolmo k zemi.

Zadní tlapky: podobně jako u předních tlapek jsou prsty poměrně krátké, silně klenuté a dobře uzavřené. Drápy jsou krátké a černé.

Chody: chody musí být dostatečně prostorné, jak to odpovídá celkovému vzhledu psa. Krok je pružný, elegantní, obratný, volný a prostorný. Přední běhy jsou dostatečně široce rozestavěné. Zadní běhy jsou rovněž dostatečně široké a vyvíjejí pozoruhodnou odrazovou sílu. Pohyb je diagonální. Vyžaduje se dostatečná pevnost hřbetu, vazů a kloubů.

Kůže: na všech částech těla je přiléhavá a dobře pigmentovaná.

OSRSTĚNÍ

Kvalita srsti: srst je krátká, tvrdá a hustá. Pevně přiléhá a je hladká, stejnoměrně rozdělená po celém povrchu těla. Podsada nesmí přečnívat.

ZBARVENÍ:černé, nebo hnědé s rezavým, ostře ohraničeným a výrazným pálením. Pálení je na čenichu, skvrna na lících a nad očima, dále na krku, dvě skvrny na hrudi, na nohách a tlapkách, na vnitřní straně stehen, kolem řiti a na sedacích hrbolech.

VELIKOST A HMOTNOST

Výška: výška v kohoutku u psů: 68 – 72 cm   ; u fen: 63 – 68 cm. Vždy je žádoucí střední výška.

HMOTNOST: u psů: 40 – 45 kg , u fen: 32 – 35 kg.

VADY: každá odchylka od předepsaných bodů se hodnotí jako vada, při čemž rozhoduje velikost odchylky od standardu.

Celkový vzhled: Nedostatečný typ. Málo hmoty, příliš lehký, příliš těžký, vysokonohý nebo se slabými klouby.

Hlava: příliš těžká, úzká, krátká, příliš dlouhá nebo v poměru k tělu malá. Příliš velký nebo malý stop, klabonos, strmá čelní linie, slabě vyvinutá spodní čelist, kulaté nebo úzké oči, světlá barva očí, příliš silné líce, volná víčka, hluboce uložené oči, příliš vysoko nebo nízko nasazené uši, otevřené ústní koutky.

Krk: příliš krátký, nápadně vyvinutý lalok, jelení krk, volná kůže nebo příliš dlouhý krk neodpovídající postavě.

Trup: měkký hřbet, spáditá záď, prohnutý hřbet, kapří hřbet, příliš velké nebo malé vyklenutí žeber, nedostatečná hloubka nebo šířka hrudníku, příliš dlouhý hřbet, slabě vyvinutá prsa, příliš vysoko nebo nízko nasazený ocas, neodpovídající břišní linie.

Končetiny: malé nebo přílišné zaúhlení přední nebo zadní končetiny, uvolněný loket, od standardu odchylné délky či polohy kostí a kloubů, těsná nebo uvolněná tlapka, měkká tlapka, zakroucené prsty, světlé drápy.

Osrstění: příliš světlé, nejasně ohraničené nečisté znaky, příliš tmavá maska, velké černé skvrny na bězích, nejasné, nebo příliš velké skvrny na hrudi. Dlouhá, měkká srst, bez lesku nebo vlnitá. Špatně osrstěná nebo lysá místa. Velké vlasové víry na těle, přečnívající podsada.

Povaha:nedostatek sebejistoty, příliš mnoho temperamentu, velká ostrost, příliš malá nebo příliš velká vzrušivost.

Velikost: odchylky od standardu do 2 cm lze tolerovat.

Chody: vratká chůze, cupitání, strnulý chod nebo mimochod.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:

Všeobecně: vysloveně špatný pohlavní výraz.

Oko: žluté oko (dravčí), oči různé barvy.

Skus: předkus, podkus, klešťový skus, počet zubů neodpovídající obvyklé zubní formuli.

Osrstění: bílé skvrny, vysloveně dlouhá nebo vlnovitá srst, vysloveně slabě osrstění a velké lysiny.

Povaha: bázlivý, nervózní nebo agresivní pes.

Velikost: psi o více než 2 cm větší nebo menší než je standardní výška.

Poznámka: samci musí mít dvě normálně vyvinutá varlata plně sestouplá do šourku.